Stažené topení a utěsněná okna. I to je výhled některých domácností na nadcházející zimu. Podobné úpravy tepelných návyků mohou přinést momentální pocit úspory a snížit nedoplatek na energiích, kromě toho jsou ale často pozvánkou pro plísně. Následky přicházejí rychle a náprava bývá zdlouhavá a poměrně náročná.
Studené zdi a vlhké místnosti
Raketový růst cen energií už řada obyvatel pocítila. Zateplení, výměna oken nebo nahrazení stávajícího topného systému úspornějším jsou ale časově i finančně náročné varianty. Nejběžnějším řešením je tak úprava životního stylu a omezené vytápění. Na studených zdech se ale snáze sráží vlhkost a v domácnosti se tak tvoří ideální prostředí pro plísně.
„Vlhkost vzduchu v domácnosti by neměla dlouhodobě překračovat 60 %. Obezřetní musíme být zejména v místnostech, které snadno podléhají vlhnutí, jako koupelna, kuchyň, spižírna, prádelna nebo sklep,“ vysvětluje Michal Závacký z portálu ProAlergiky.cz. Nadbytečná vlhkost přitom není jen doménou starých a neobývaných domů, ale i novostaveb, kde přílišné utěsnění a odizolování brání přirozenému odvodu vlhkosti.
Plísně škodí nejen alergikům
Samotný vlhký vzduch není pro člověka nebezpečný, problematické jsou důsledky jeho působení na byt a vnitřní vybavení. „Plísně, které se v interiérech objevují, jsou nebezpečné hlavně pro lidi s plísňovou alergií. Alergenem jsou jejich spory poletující vzduchem. Některé druhy ale vytvářejí jedy, takzvané mykotoxiny, které se vám mohou při přímém kontaktu s napadenými předměty dostat do těla. Rostoucí plísně do vzduchu také vylučují směs těkavých výparů s typickým zápachem. Některé z těchto výparů mohou být rovněž jedovaté. Dlouhodobý pobyt v zaplísněných místnostech se tedy nedoporučuje nikomu,“ vysvětluje odborník.
Alergie se projeví především dýchacími obtížemi – rýmou, kašlem a dušností. Přidat se pak mohou i záněty spojivek, ekzémy, bolesti hlavy nebo astma. „Čím více se alergik alergenům plísní vystavuje, tím více se jeho onemocnění komplikuje. Alergie se může následně rozšiřovat i na další alergeny nebo může přecházet na jiné orgány těla. Z alergické rýmy tak například vznikne průduškové astma,“ doplňuje Michal Závacký.
Protiplísňové desatero
I u plísňové alergie je prvním úkolem alergika především vyloučit alergen z běžného života nebo s ním alespoň omezit kontakt. Jaká režimová opatření můžete přijmout?
- Najděte všechna ložiska plísní a odstraňte je vhodným protiplísňovým (fungicidním) přípravkem. Hledejte všude – ráda se ukrývají v rozích místností, za nábytkem, pod kobercem či pod tapetami.
- Spory se uchycují na všech nerovných a chlupatých površích. Velké množství se jich nachází v domácím prachu. Pravidelně uklízejte a pořiďte si výkonný vysavač.
- Zárodky plísní ve starých matracích, čalouněných křeslech, pohovkách a kobercích pomohou odstranit speciální spreje, které alergeny neutralizují.
- Houby na nádobí, utěrky, hadry a mopy po použití vyperte a nechejte dobře uschnout.
- Místo koberců volte podlahy z linolea nebo betonu, a to alespoň v přízemních místnostech.
- Pravidelně kontrolujte skladované potraviny. Vnitřní prostory lednice myjte několikrát do roka.
- Omezte pěstování pokojových rostlin – plísně v hlíně nemusejí být patrné.
- Pravidelně kontrolujte a čistěte klimatizaci, ve které se plísně rády usazují.
- Větrejte každý den, prudce a několik minut. Tak dojde k výměně vzduchu, ale ne k ochlazení zdí.
- Proti vlhkým zdem lze podniknout preventivní opatření v podobě stavební izolace nebo protiplísňového nátěru zdí.
/Ilustrační foto: de Wolf GROUP/
